ZELENINA

 

Zeleninou označujeme celý soubor rostlin, ze kterých používáme různé části. Používáme je v syrovém stavu nebo tepelně upravené. Zeleninu řadíme mezi ochranné potraviny pro obsah vitamínů a nerostných látek.

 

Složení zeleniny

·       Voda až 90%

·       Sacharidy – pouze malé množství; výjimkou je: mrkev, meloun, hrášek – větší množství

·       Bílkoviny a tuky – malé množství

·       Vitamíny – podle druhu zeleniny – C, skupiny B, provitamín A

·       Minerální látky – Ca, Mg, P a Fe

·       Kyseliny – na rozdíl od ovoce pouze malé množství (jablečná, citrónová, šťavelová)

·       Fenoly – tvoří zbarvení zeleniny

·       Těkavé a aromatické látky – v česneku a cibuli

 

Rozdělení zeleniny

 

Zeleninu dělíme podle toho, které části z ní konzumujeme.

 

·       Kořenová - mrkev, petržel, celer, křen, červená řepa,  ředkvička, ředkev, černý kořen, vodnice, pastinák

 

·       Košťálová - zelí, čínské zelí, kapusta – hlávková a růžičková, kadeřávek, květák, brokolice, kedlubna

 

·       Listová - hlávkový salát, polníček, štěrbák zahradní, čekanka salátová, špenát, mangold (druh řepy), lebeda zahradní, kopřiva dvoudomá

 špenát

·       Cibulová - cibule, šalotka, česnek, pór, pažitka

 

·       Plodová

       tykvovitá – okurky, tykev, meloun vodní a pravý

       lilková – rajčata, paprika, lilek

       lusková – zelený hrášek, zelené fazolky

 

·       Lahůdková - artyčok, fenykl, bambus, chřest, rebarbora, kukuřice, kardy

 

 

Konzervování zeleniny

 

Pro mimo sezónní spotřebu se zelenina konzervuje. Konzervováním prodlužujeme použitelnost některých druhů zeleniny, ale snižujeme její biologickou hodnotu.

 

Druhy konzervací:

·    Sterilace – působení teploty 100°C – mrkev, hrášek, kukuřice

 

·   Sušení – téměř všechny druhy zeleniny, výhodou je zachování biologické hodnoty

 

·    Mražení – krájená i v celku, zmrazujeme při teplotě – 45°C, uchováváme při teplotě – 18°C

 

·     Nakládání do soli – česnek, kořenová zelenina, natě

 

·     Mléčné kysání – zelí, okurky

 

· Zahušťování a vaření – rozdrcené a propasírované výrobky (kečupy, protlaky).

 

 

Skladování zeleniny

 

Při skladování zeleniny přihlížíme k druhu zeleniny. Skladuje se krátkodobě (salát, okurky, rajčata, květák) a dlouhodobě (vhodná je zelenina kořenová, cibulová a některé druhy košťálové zeleniny).

Před skladováním zeleninu přebereme, oddělíme poškozené a kazící se plody.

Zeleninu skladujeme v nízkých vrstvách např. mrkev, rajčata, okurky atd.

Skladujeme v suchých, chladných, tmavých a dobře větratelných skladech se stálou teplotou.

 

Použití zeleniny v kuchyni

 

Zelenina má v kuchyni široké využití. Můžeme ji použít k přípravě polévek, salátů, při dušení masa, jako bezmasé pokrmy, přílohy, pro přípravu nápojů atd.