OVOCE

Ovoce je bohatým zdrojem důležitých živin. Obsahuje nejvíce vitamínů a minerálních látek a vyznačuje se nízkou energetickou hodnotou. Je jedním z nejstarších známých druhů potravin.

Ovoce jsou plody různých rostlin, konzumuje se většinou v syrovém stavu jako nápoje nebo jako pokrmy (saláty, kompoty, ovocné pokrmy).

Složení ovoce

·       Voda až 90 % – dle druhu

·       Sacharidy – vláknina

·       Vitamíny – C, skupiny B

·       Minerální látky – vápník, fosfor, železo, draslík,

·       Kyseliny – ovlivňují chuť ovoce

·       Pektiny – u rybízu – želírovací látky

Rozdělení ovoce

·       Jádrové - hrušky, jablka, kdoule, mišpule

Mišpule obecná

·       Peckové - třešně, višně, broskve, meruňky, švestky, ryngle

 ·       Bobulové - rybíz, angrešt, jahody, borůvky, hroznové víno, šípky, brusinky, ostružiny

·       Skořápkové - vlašské a lískové ořechy, kokos, pistácie

·       Citrusové - citróny, pomeranče, mandarinky, lunetky, grapefruity
 

·       Ostatní - ananas, banány, datle, fíky, kiwi, papája

papája   fíky

Konzervování ovoce

·     Sušení – nejčastěji sušíme jablka a hrušky, švestky, ananas, banány

· Mražení – mrazíme hlavně jahody, švestky, višně, meruňky, šípky. Zmrazuje se při teplotě 45°C a uchovává při teplotě

– 18° C.

·     Sterilování – tj. zaváření v páře, nejčastější způsob konzervování

·     Nakládání do konzervačních látek – do cukru, lihu

Skladování ovoce

Před skladováním ovoce přebereme a roztřídíme. Skladujeme pouze nepoškozené, zdravé ovoce, ovoce soustavně kontrolujeme a nahnilé kusy vyřazujeme. Jádrové ovoce skladujeme na lískách, rozložené v chladných, větratelných sklepích se stálou teplotou. Skořápkové ovoce – skladujeme zavěšené ve lněných pytlích.

Použití ovoce v kuchyni

·       Ovocné protlaky – jsou rozvařené, přes síto protlačené, oslazené, někdy vitaminizované a nakonec sterilované.

·       Povidla – vyrábějí se z ovocné dřeně (rozvařené ovoce bez pecek). Voda se odpařuje při vaření, až dřeň zhoustne tak, že v ní nemohou vegetovat plísně. Nejznámější jsou švestková a hrušková povidla.

·       Marmelády – vyrábějí se stejně jako povidla z jednoho nebo více druhů ovocných dření. Přidává se cukr. K výrobě marmelád se hodí jablka, meruňky, rybíz, jahody, atd.

·       Džemy – obsahují více cukru než marmelády a kousky ovoce.

·       Rosoly – na jejich výrobu se používá ovoce bohaté na pektinové látky – mají želírovací účinky. Nejvíce je jich obsaženo v jablcích, malinách, rybízu a šípcích.

·       Kandované ovoce – vyrábí se prosypáváním ovoce cukrem. Cukr má konzervační účinky.

·       Ovocné mošty – vyrábějí se z čerstvého ovoce drcením a lisováním bez přídavku cukru a vody. Jsou čistě přírodní: - filtrované, čiré, s kousíčky dužiny.

·       Ovocné sirupy – jsou zahuštěné a přislazené. Obsahují až 60% cukru. Nápoje se připravují ředěním.

·       Ovocná vína – nejčastěji se vyrábějí z jablek, rybízu, ostružin. Označují se „ovocná vína“.

Ovoce má široké využití v kuchyni. Můžeme ho využít jako doplněk stravy, dále jako náplně do moučníků, jako ovocné nápoje. Ke snídani můžeme nabídnout džemy, marmelády a rosoly. Tyto výrobky se používají také jako doplněk ke svíčkové na smetaně aj.