SKOPOVÉ MASO
Získáváme z ovcí, beranů a skopců. Má červenou až tmavě červenou barvu. Vyznačuje se vysokou biologickou hodnotou. Doporučuje se chudokrevným pacientům pro vysoký obsah draslíku, sodíku a železa.
Skopový lůj má tuhou konzistenci, po zahřátí velmi rychle tuhne a proto se musí pokrmy ze skopového masa podávat horké. Ovce nám kromě masa poskytují i kůži.
Skopci se nerozsekávají na půlky, protože mají tvrdé páteřní kosti. Skopové maso dělíme na přední a zadní.
· Zadní - kýta a hřbet
· Přední – plec, krk, pupek, hrudí, kližky
Skopové maso je vhodné k dušení nebo pečení. Důležité je potlačit jeho typický pach, zvláště u starších kusů, proto maso zbavujeme tuku, případně ho odblaníme. Upravujeme ho s výraznějším kořením, hlavně na česneku, majoránce, na divoko, na kořenovém základě, na paprice.
1. Krk – na ragú, na dušení
2.3.Hřbet – na skopové kotlety a pečení v celku
4. Kýta – bifteky, šašliky, dušené plátky, nadívání
5. Hrudí – na ragú, k dušení na zelenině
6. Plec – na dušení, sekané, pečení, roláda
7. Bok (pupek) – na rolády, ragú
Jehňata jsou mladé ovce a berani ve věku do tří měsíců, kteří mají živou hmotnost asi 15 – 20 kg. Používá se v dietním stravování.
Kůzlata jsou mladé, čtyřtýdenní kozy. Jejich maso je méně tučné, jemné, lehce stravitelné. Kůzlečí maso se používá v dietním stravování.
· Zadní – kýta, hřbet – používáme na pečení (řízky, filé);
· Přední maso – plecko, hrudí, krk – dušení, zadělávané pokrmy, plněné rolády;
