HOUBY Houby řadíme mezi pochutiny. Jsou to plodnice podhoubí, které rostou v lesní půdě, na loukách. Nemají žádnou energetickou hodnotu. Ocenění mají pro svou aromatickou vůni a chuťové látky. Čerstvé houby se mají prodávat v celku, tedy NE krájené! Nepříjemnou vlastností hub je, že velmi snadno přejímají škodlivé látky - těžké kovy - rtuť, olovo, kadmium (žampióny). Složení · Vody 90 % · Tuky 0,5 % · Bílkoviny 4 % · Minerální látky 1 % · Sacharidy 4 % · Vitamín – B, D Druhy hub
Jedlé	pravák, žampión, klouzek, křemenáč, liška obecná, ryzec, atd.
Nejedlé	hořké, pálivé – obsahují látky netoxické, ale pro nějakou vlastnost se nedají konzumovat
Jedovaté	po jedné až dvou hodinách se projeví křeče a krvavý průjem
Smrtelně jedovaté	muchomůrka zelená, satan

Konzervace

Houby konzervujeme různými způsoby: sušením, nakládáním do octového či solného nálevu, sterilací, olejem, mrazením, mléčným kysáním.

Houbové extrakty se připravují rozvařením, konzervují se solí a chemickými konzervačními látkami.

Použití hub v kuchyni

Houby vždy tepelně upravujeme. Přidáváme je do polévek a omáček, zapékaných pokrmů, omelet, nákypů, mletých mas, paštik, náplní, k drůbeži, do salátů a pomazánek.

Dušené houby se připravují s vejci, na cibuli, na smetaně, na paprice jako guláše, houbové karbanátky nebo s kroupami jako „houbový kuba“.

Můžeme je plněné zapékat, obalené v mouce nebo trojobalu smažit.

Co bychom měli vědět?

Ve francouzské a italské kuchyni je oblíbený lanýž černý, který roste pod zemí v chráněných dubových lesích. Řadí se k pochoutkám a je velmi vzácný a drahý.

Při hledání lanýžů pomáhají speciálně cvičení divocí vepři.