Příprava drůbeže – význam a rozdělení

Drůbež rozdělujeme na:

vodní:  a) husa  b) kachny  hrabavá:  c) kuřata  d) slepice,kohout  e) baby kuře  f)  krůta, krocany  g) perlička, holuby

Hrabavá
má bílé dietní maso, lze upravovat všemi tepelnými úpravami
slepice, kohout - nejčastěji vaříme do plévek nebo používáme
                            na zadělávání, můžeme dusit.
kuře - lze využít na veškeré tepelné úpravy.
krůta, krocan - pečeme většinou s nádivkami, stehna můžeme
                        připravovat dušením, prsíčka se většinou smaží
perlička - většinou pečením, dušením.

Vodní
nejčastěji pečeme
kachna - velmi pestré úpravy jsou z Číny, u nás se kachna většinou
              částečně vykostěná připravuje pečením s masitou nádivkou
              (Štrasburská kachna).
husa - velmi známá jsou sádelná husí játra (většinou z Francie),
           kachnu můžeme péct, husí a kachní prsa a stehna se mohou
           péct v šouletu (hrách, kroupy).

Drůbež v dnešní době pochází většinou z velkochovů, zde se chovají hlavně plemena vyšlechtěná pro rychlí růst a rychlé přibírání na váze, jedná se o plemena jateční obecně nazývaná brojleři. Drůbeží maso obsahuje plnohodnotné bílkoviny a tuky, množství závisí na druhu, stáří zvířete a na složení potravy a způsobu chovu. Drůbeží maso je poměrně lehce stravitelné (záleží na způsobu úpravy), je použitelné i dietní kuchyni. 
Drůbežářský průmysl dodává drůbež již očištěnou, většinou i různě dělenou, může být chlazená nebo mražená, často je vykostěná a to napomohlo obrovskému nárůstu spotřeby drůbežího masa. Technologické úpravy jsou velmi rychlé, vykostěné, opracované maso znamená práci bez odpadu a ořezu a to je obrovská výhoda hlavně pro malé provozovny.